Hnisavá angína: Co na ni platí a jak se jí bránit?

Příznaky hnisavé angíny

Hnisavá angína, odborně nazývaná akutní tonzilitida, se projevuje výraznými a nepříjemnými symptomy. Typickým znakem je silná bolest v krku, která se zhoršuje při polykání. Krk je zarudlý a na mandlích se objevují bílé nebo nažloutlé hnisavé čepy. Tyto čepy jsou tvořeny nahromaděnými bílými krvinkami, bakteriemi a odumřelými buňkami. Zánět krku doprovází i další příznaky, jako je horečka, často vysoká, bolest hlavy, únava, zvětšené a bolestivé uzliny na krku, ztráta chuti k jídlu a nevolnost. U dětí se mohou objevit i bolesti břicha a zvracení. Je důležité si uvědomit, že příznaky hnisavé angíny se mohou lišit v závislosti na věku a celkovém zdravotním stavu pacienta.

Příčiny a původci angíny

Hnisavá angína, odborně nazývaná akutní tonzilitida, a zánět krku jsou častá onemocnění postihující především mandle a sliznici krku. Příčinou jsou nejčastěji viry, ale i bakterie, a to zejména streptokoky skupiny A. Tyto mikroorganismy se šíří vzduchem, kapénkovou infekcí při kašli a kýchání, ale i dotykem. Oslabená imunita, prochladnutí, stres nebo únava zvyšují riziko vzniku angíny. Kromě streptokoků se na vzniku angíny mohou podílet i další bakterie, jako jsou stafylokoky, pneumokoky nebo hemofily. U hnisavé angíny se na mandlích objevují charakteristické bělavé povlaky, zatímco u virové angíny je typické zarudnutí a otok mandlí. Pro přesnou diagnostiku a nasazení správné léčby je důležité navštívit lékaře, který může provést výtěr z krku a určit původce infekce.

Rizikové faktory a komplikace

Hnisavá angína, odborně nazývaná bakteriální tonzilitida, a zánět krku, který může být vyvolán jak viry, tak bakteriemi, sdílí některé rizikové faktory. Mezi ně patří oslabený imunitní systém, ať už v důsledku nemoci, stresu, nebo nevhodného životního stylu. Děti, senioři a osoby s chronickými onemocněními jsou náchylnější k infekcím. Blízký kontakt s nakaženou osobou, například v rodině, škole nebo na pracovišti, zvyšuje riziko přenosu. Rizikovým faktorem je i kouření, které oslabuje obranyschopnost sliznic dýchacích cest.

Komplikace hnisavé angíny a zánětu krku se vyskytují vzácně, ale je důležité o nich vědět. Mezi ně patří šíření infekce do okolních tkání, například do středního ucha nebo do krčních mandlí. Vzácně se může vyvinout i absces, tedy ohraničený hnisavý zánět, který vyžaduje chirurgické ošetření. Závažnou, i když velmi vzácnou komplikací, je revmatická horečka, která může postihnout srdce, klouby a další orgány. Proto je důležité včasné zahájení léčby antibiotiky u hnisavé angíny, aby se minimalizovalo riziko komplikací.

Diagnostika hnisavé angíny

Hnisavá angína, odborně nazývaná tonzilitida, a zánět krku, tedy faryngitida, jsou častá onemocnění postihující krk. Zatímco zánět krku postihuje zadní stěnu hltanu, hnisavá angína postihuje mandle, měkké tkáně v zadní části krku. Pro stanovení správné diagnózy je nezbytná návštěva lékaře. Ten provede fyzikální vyšetření, při kterém zkontroluje krk, nos a uši. Lékař se bude zajímat o vaše příznaky, jako je bolest v krku, obtížné polykání, horečka, zvětšené uzliny na krku, a prohlédne vaše mandle, zda nejsou zarudlé, oteklé nebo pokryté bílými skvrnami (hnisem). V některých případech může lékař provést i stěr z krku, který se následně odesílá do laboratoře k identifikaci původce infekce. Výsledek stěru z krku pomůže lékaři určit, zda je infekce virová nebo bakteriální, a na základě toho doporučit vhodnou léčbu. Včasná a správná diagnóza je důležitá pro zahájení účinné léčby a prevenci komplikací.

Léčba a domácí péče

Léčba hnisavé angíny s přítomností bakteriální infekce obvykle zahrnuje antibiotika. Důležité je dobrat celé předepsané balení, a to i v případě, že se příznaky zlepší dříve. Zánět krku způsobený viry antibiotika neléčí. V obou případech je důležitý klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a tlumení příznaků. K úlevě od bolesti v krku lze využít volně prodejné léky proti bolesti, pastilky k cucání nebo kloktadla s dezinfekčním účinkem. Důležitá je také prevence - časté mytí rukou, vyhýbání se kontaktu s nemocnými a posilování imunity. V případě zhoršení příznaků, jako jsou potíže s dýcháním, vysoká horečka nebo zvětšené uzliny na krku, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Prevence angíny a šíření

Hnisavá angína, odborně nazývaná akutní tonzilitida, a zánět krku, tedy faryngitida, jsou častá infekční onemocnění, která postihují d děti i dospělé. Prevence hraje klíčovou roli v minimalizaci rizika vzniku a šíření těchto infekcí. Dodržování správné hygieny rukou je zásadní. Pravidelné a důkladné mytí rukou mýdlem a vodou po dobu alespoň 20 sekund, zejména po kašlání, kýchání nebo smrkání, je nezbytné. Pokud mýdlo a voda nejsou k dispozici, je vhodné použít dezinfekci rukou na bázi alkoholu. Dalším důležitým krokem je vyhýbání se blízkému kontaktu s nemocnými lidmi. Pokud se u vás vyskytnou příznaky angíny nebo zánětu krku, je důležité zůstat doma a omezit kontakt s ostatními, abyste zabránili šíření infekce. Sdílení osobních věcí, jako jsou příbory, zubní kartáčky nebo ručníky, by se mělo přísně vyhýbat, protože to může usnadnit přenos bakterií a virů. Posilování imunitního systému je také klíčové pro prevenci angíny a zánětu krku. Zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu a celozrnné produkty, dostatek spánku a pravidelná fyzická aktivita mohou posílit obranyschopnost organismu. V některých případech může lékař doporučit i očkování proti některým bakteriím způsobujícím angínu, například proti streptokoku skupiny A.

Kdy navštívit lékaře

Hnisavá angína a zánět krku, ačkoliv mají podobné příznaky, se liší závažností a vyžadují odlišný přístup k léčbě. Zatímco běžný zánět krku často odezní sám s pomocí domácí léčby, hnisavá angína vyžaduje návštěvu lékaře a antibiotika. Pokud se u vás objeví silná bolest v krku, obtížné polykání, horečka nad 38°C, zvětšené a bolestivé uzliny na krku, bílý povlak na mandlích nebo nepříjemný zápach z úst, je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Tyto příznaky mohou signalizovat hnisavou angínu, která se bez včasné léčby může zkomplikovat a vést k vážnějším zdravotním problémům, jako je zánět středního ucha, revmatická horečka nebo zánět ledvin. Nepodceňujte proto příznaky a v případě pochybností se vždy poraďte se svým lékařem. Včasná diagnóza a léčba jsou klíčové pro rychlé uzdravení a minimalizaci rizika komplikací.

Dětská hnisavá angína

Dětská hnisavá angína, často označovaná jako bakteriální angína, je vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které postihuje především děti. Příčinou jsou bakterie, nejčastěji streptokok skupiny A, které způsobují zánět mandlí a krku. Typickými příznaky jsou bolest v krku, potíže s polykáním, horečka, zvětšené a zarudlé mandle s bělavými hnisavými čepy, bolest hlavy, únava a ztráta chuti k jídlu. U některých dětí se může objevit i vyrážka, zvracení nebo bolest břicha.

Léčba hnisavé angíny spočívá v podávání antibiotik předepsaných lékařem. Důležité je dodržovat klidový režim, dostatečně pít teplé tekutiny a užívat léky na snížení horečky a bolesti. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní pro prevenci komplikací, jako je revmatická horečka nebo zánět ledvin.

Angína v těhotenství

Během těhotenství prochází ženské tělo mnoha změnami, včetně oslabení imunitního systému. To je důvod, proč jsou těhotné ženy náchylnější k různým infekcím, včetně angíny. Angína, odborně nazývaná tonzilitida, je zánět mandlí, nejčastěji způsobený bakteriemi streptokoky. Hnisavá angína se projevuje bolestí v krku, obtížemi s polykáním, horečkou, zvětšenými a zarudlými mandlemi s bílými hnisavými čepy. Zánět krku, neboli faryngitida, může být způsoben jak viry, tak bakteriemi a projevuje se škrábáním v krku, bolestí při polykání a zarudnutím sliznice krku. Léčba angíny v těhotenství závisí na příčině. Zatímco virová infekce obvykle odezní sama během několika dní, bakteriální angína vyžaduje léčbu antibiotiky, která jsou bezpečná pro těhotné ženy a plod.

Vlastnost	Hnisavá angína	Virová angína
Původce	Bakterie (obvykle streptokok)	Virus
Výskyt teploty	Častý, vysoká horečka	Méně častý, mírnější horečka

Dlouhodobé následky angíny

Hnisavá angína, odborně nazývaná akutní tonzilitida, je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, nejčastěji streptokoky. Ne vždy se ale zdánlivě banální zánět krku podaří zcela vyléčit. Někdy se může stát, že zdánlivě vyléčená angína zanechá v těle stopy v podobě dlouhodobých následků. Mezi ty nejčastější patří chronická tonzilitida, kdy se zánět mandlí neustále vrací. Opakované záněty mandlí pak oslabují imunitní systém a zvyšují riziko dalších infekcí. Vzácněji se mohou objevit i závažnější komplikace, jako je revmatická horečka, postihující srdce, klouby a další orgány, nebo glomerulonefritida, zánětlivé onemocnění ledvin. Proto je důležité nepodceňovat ani zdánlivě banální bolest v krku a v případě podezření na angínu vyhledat lékaře. Ten na základě vyšetření a případných stěrů z krku určí diagnózu a nasadí vhodnou léčbu, nejčastěji antibiotika. Důležité je také dodržovat doporučený režim, dostatečně pít a odpočívat, aby se organismus mohl s infekcí co nejlépe vypořádat a předešlo se tak možným komplikacím.